"Recenze": Hvězdy nám nepřály

Původ: USA, 2014

Režie: Josh Boone

Scénář: Scott Neutstadter

Hlavní role: Shailene Woodley, Ansel Elgort, Nat Wolff

Hodnocení ČSFD: 82%
Obsah filmu:

Hazel a Gus jsou dva výjimeční teenageři, které spojuje kousavý humor, pohrdání konvencemi a především láska, co s nimi cloumá. Jejich vztah je o to neobvyklejší, že se seznámili a zamilovali během setkávání na sezeních podpůrné skupiny pro boj s rakovinou. Hazel Grace Lancasterové (Shailene Woodley) je šestnáct let. Má ráda (a zároveň toleruje) své někdy až příliš starostlivé rodiče a právě se zakoukala do mladíka jménem Gus Waters (Ansel Elgort), který se na oplátku zamiloval do ní. Jak se sbližují, Hazel a Gus společně prožívají své obavy vyplývající z jejich zdravotních problémů a zároveň sdílí lásku ke knihám, včetně Hazelina oblíbeného románu Císařský neduh. Mnohokrát se marně snažila spojit s autorem knihy, samotářským Peterem Van Houtenem (Willem Dafoe). Když se Gusovi podaří Van Houtena zkontaktovat, spisovatel je oba nečekaně pozve do Amsterdamu. Gus je rozhodnutý vzít Hazel na cestu, aby našla odpovědi na všechny otázky, které kdy ke knize měla. Ale odpovědi, které hledá, nepřichází od Petera Van Houtena. Přichází z velkého dobrodružství, které Hazel zažije s někým, koho se nebojí milovat a kdo jim oběma dal něco, co Hazel nazývá „Malou věčností – nekonečnem mezi sečtenými dny."

Já nemůžu, lidi, já fakt nemůžu! Myslela jsem si, že to nějak vydržím, ale houby - brečela jsem už od půlky filmu. A pak ještě nějakou dobu po něm.

Hvězdy jsou úžasný film, který stoprocentně musíte vidět. Sice jsem ještě nečetla knihu - nedostala jsem se k ní, protože jsem se nemohla dočkat na film - ale i tak jsem aspoň jakž takž připravená. Protože kniha je vždycky lepší, že. A v tom případě si tam pobrečím o to víc.

Místy se smějete, místy brečíte. Bohužel, já se už před filmem dozvěděla, kdo zemře, takže možná proto jsem byla tak ufňukaná. Prostě už jen kvůli tomu se film řadí mezi mé nejoblíbenější.

"Some infinites are bigger than others."

Herecké výkony jsou skvělé. Shailene Woodley je úžasná herečka, Ansel Elgort taky hrál svou postavu skvěle (opravdu jsem místy nevěřila, že to jenom hraje). Jediný, kdo mi tu nesedl, byla herečka v roli Hazeliny matky. Ta mi opravdu přišla umělá, jako by neuměla hrát. Ale jinak nemá výtku.

"Okay, Hazel Grace?" "Okay."

Není tajemstvím, že toto je nejznámější věta z filmu. Já teď ty mraky kreslím všude. Po celý film nás tyto dvě jednoduché věty doprovází - a věřte mi, že jsou opravdu důležité.

K tomuto filmu nedokážu napsat víc. Protože jsem emocionálně vyždímaná. Protože bych vám toho hrozně moc naspoilerovala. A to já nechci...

Prostě se na to podívejte. Jo.